Leidenský žebříček - hodnocení VŠ podle publikační činnosti

Do výběru mezi 1300 univerzit a vysokých škol se dostalo sedm českých. Jak si stojí se svým vědeckým výkonem v porovnání se světem? 

 

V srpnu vás seznámíme s různými hodnoceními vysokých škol v mezinárodním kontextu. Začínáme tím nejnovějším, Leidenským. V aktuálním vydání jsou analyzovány výstupy z let 2017-2020.  Z Česka byly do hodnocení zařazeny (v abecedním pořadí) Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Masarykova Univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně.

Zveřejnění tohoto žebříčku koncem července porovnává školy na základě bibliografické analýzy a sleduje čtyři oblasti:   

Data jsou zpracována formou multidimenzionální analýzy s vlastní metodologií a tak „vítěz“ není vůbec jednoznačný. Zprávu doplňuje řada grafů, srovnání, map, etc. Jedním ze zjištění letošního žebříčku je i potvrzení, že v oblasti společenských a humanitních věd na tom nejsou české vysoké školy nejlépe. I když jsou do žebříčku zahrnuty jen určité školy, i tak je vidět, že u nás tyto obory zaostávají za evropským i světovým průměrem.

Přidáváme pro zajímavost jen některá data, která se týkají našeho zaměření,  více si můžete sami dohledat.

Vědecký dopad

Nejvyšší zastoupení v top 10 % publikací ve svých oborech má Univerzita Palackého v Olomouci se 7,3 % svých publikací. Rozdíly ale nejsou nijak výrazné, z českých univerzit je na posledním místě ČVUT v Praze s obdobnými 5,9 %. Univerzitu Palackého v Olomouci táhnou dopředu především vědy o neživé přírodě a inženýrství, přičemž ČVUT v Praze ztrácí logicky zejména v oblasti věd o Zemi a živé přírodě a v sociálních a humanitních oborech.

Mezinárodní spolupráce

V této kategorii se českým vysokým školám daří – všechny se dostaly přes hranici 75 % publikací, které vznikly na základě právě takové spolupráce, což konvenuje i se současnými vědními politikami. Ty zdůrazňují právě spolupráci mezi institucemi. Univerzita Karlova se dokonce vešla do Top 400 univerzit ve světovém měřítku, když obsadila 339. místo. Ve světovém srovnání pak české univerzity patří spíše k průměru, vezmeme-li v úvahu, že již zmíněná VŠCHT v Praze obsadila 960. místo, a naopak Univerzita Palackého 499. místo v pořadí podílu publikací, které vznikly z mezinárodní spolupráce. Naopak nejméně úspěšné jsou univerzity ve spolupráci s průmyslovými partnery. Nejvíce, 7 % publikací takto vzniklých, má Univerzita Karlova. Nicméně ve světovém srovnání to není úplně špatné, pouze čtyři čínské univerzity překročily  19 % publikací.

Open Acess

V oblasti otevřeného přístupu k vědě vládnou britské univerzity. V první padesátce jich je 45, přičemž publikují více než 85 % v jednom z typů Open Access. První českou vysokou školu najdeme na 458. místě, a to Univerzitu Karlovu s podílem 58 %. 

Gender

Tři ze sedmi univerzit mají více než 30% podíl autorek na svých publikacích, nejvíce pak Univerzita Karlova s více než 36 %. Na opačné straně žebříčku se umístilo ČVUT v Praze s necelými 17 % žen – autorek. Světově vítězí Polsko, v první desítce má hned šest škol s vysokým zastoupením žen jako autorek. 

Celkové výsledky

Autory žebříčku patří do Center for Science and Technology Studies (CWTS), které je součástí nizozemské Leiden University. Porovnáváno bylo 1 300 škol. 

 

(Zpracováno dle vedavyzkum.cz, Leidenranking)

 

Leidenský žebříček - hodnocení VŠ podle publikační činnosti

Zpět na přehled blogu

Získejte praktického průvodce zdarma

ZAREGISTRUJTE SE

Ozvěte se a ptejte se nás


Odesláním souhlasím se zpracováním mých osobních údajů společností Medicomp s.r.o. v souladu s Nařízením EU o ochraně osobních údajů.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

2091+

zapojených uchazečů

1818+

zaměstnavatelů

2530+

vědeckých pozic

17+

let zkušeností

TOPlist