Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020. Toto téma přilákalo téměř třicet vědců a zástupců vysokých škol, výzkumných institucí a regionálních center z celé České republiky. V roli lektorů se představili Barbora Holienčinová a Tomáš Kodydek, správci sociálních sítí Univerzity Karlovy.

Jako všechny workshopy pořádané společností alevia, i tento byl plný praktických rad a řešení konkrétních dotazů účastníků. A ty byly vskutku rozmanité: od obecných dotazů „Jak na sociální sítě?“ až po velmi konkrétní „Jak propagovat náš odborný časopis nebo čtyřletý výzkumný projekt?“.

Lektoři tak sdíleli mnoho obecných doporučení a pravidel, ale i zcela konkrétních a praktických rad, především pro sociální sítě Instagram, Facebook, Twitter a LinkedIn. Účastníci se například dozvěděli, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými sítěmi i na co si dát pozor při komunikaci samotného vědce, který komunikuje svůj výzkum či téma; instituce, která má vědu a výzkum v náplni práce a „propaguje sebe sama“ a regionální instituce/tematicky zaměřené sítě, která „sdílí vše, co je relevantní“. Diskutovaly se i rozdíly komunikace v případech, kdy je sociální síť jediný obsahový a informační kanál a kdy spíše upozorňuje na existenci jiného webu či portálu, na který se snaží nalákat a „odvést“ tam uživatele.

Na kvalitě záleží a méně je více

Jako první by si všichni správci sociálních sítí měli definovat, čeho komunikací na sociálních sítích chtějí dosáhnout. „Musíte vědět, co je váš cíl. Sociální sítě nejsou nástěnka, kde stačí příspěvek odložit a doufat, že se něco stane,“ řekla v úvodu Barbora Holienčinová. Na sociálních sítích je důležitá interakce s uživateli – komentovat, sdílet, „lajkovat“‎, označit zúčastněné. Při komunikaci za instituci ale pozor – vaše osobní názory nemusí plně korespondovat s oficiálním vyjádřením instituce a získat ho často trvá. Na druhou stranu nesmyslné komentáře je nejlepší ignorovat.

Nejdůležitější pravidlo sociálních sítí zní: Méně je více – nemusíte být na všech sítích, vyberte si klidně jen jednu, ale dělejte ji dobře. „Špatně řešená sociální síť je horší, než nemít žádnou,“ ze své praxe komentovala PR specialistka Martina Kurfirstová. Kvalitou je myšlen obsah sdělení, který musí být pro danou cílovou skupinu relevantní, i jednotné grafické zpracování a s tím související vysoká kvalita fotografií.

Záleží i na obsahu. Sociální sítě nemají rády, když uživatele odvádíte na vlastní stránky. „Místo sdílení automatického odkazu s náhledem doporučuji vložit link a fotku zvlášť, budete mít větší dosah,“ byla jedna konkrétní rada Tomáše Kodydka.

Populární čtveřice: Instagram, Facebook, LinkedIn a Twitter

Každá sociální síť má jiný „jazyk“ – styl komunikace. „Stejná zpráva na čtyřech různých platformách nikdy nebude fungovat!“ upozornila Barbora Holienčinová. Správce sociálních sítí to také musí bavit: „Nebojte se přenechat to mladým! Je hned poznat, když to někdo dělá jen proto, že musí,“ hovořil z vlastní zkušenosti Aleš Vlk, který před čtyřmi lety založil portál Vědavýzkum.cz. Zároveň nespoléhejte jen na počet lajků: „Vědecké prostředí je specifické a uživatelé tolik nelajkují a nekomentují, lepší je sledovat a vyhodnocovat míru zobrazení a další statistiky,“ radil Tomáš Kodydek.

Instagram je vizuální síť a jejím cílem je vyvolat emoce. V posledních letech zaznamenal veliký nárůst, navíc: „Věda je vizuální, dá se to velmi dobře využít.“ Na Instagramu je kladen důraz na vlastní kvalitní obsah, s fotkami z fotobank moc neuspějete (ale pozor na GDPR!). Hodně se řeší celkový vizuál profilu (feed) – zda „ladí“ a má jednotný koncept a styl. Stories jsou velmi akční – co se děje právě teď – navíc za 24 hodin nenávratně zmizí. Obsahově je důležitější budování značky a vyvolání nálady nad sdílením velkého množství informací a faktů.

Facebook je stále nejrozšířenější sociální síť v Česku – má velmi širokou uživatelskou základnu od dětí až po seniory. „Uspět dnes na Facebooku je ale těžké, je tam mnoho příspěvků, které se zobrazují pomocí algoritmů a nemáte jistotu, že se příspěvek vaší cílové skupině skutečně zobrazí,“ popisuje Tomáš Kodydek. Na druhou stranu je to stále nejlevnější forma marketingu. Pokud zvažujete placenou reklamu, vyplatí se „připlatit“ za již úspěšný příspěvek. „Je to trochu nelogické, ale špatný obsah ani placenou reklamou nezlepšíte,“ uvedla Barbora Holienčinová. A hned dodala, že odhadnout úspěšnost příspěvku se předem moc nedá: „Záleží na mnoha faktorech a někdy mě i po tolika letech na sociálních sítích překvapí, zda něco má či nemá úspěch.“

Mnohem trvalejší je LinkedIn, jehož smysl se od původního sdílení životopisů a pracovních příležitostí přesunul ke sdílení informací. „Stává se z něho takový seriózní Facebook,“ komentoval Tomáš Kodydek. „Úspěch má kvalitní a dlouhodobý obsah, ideálně zajímavý i pro lidi z business prostředí, je běžné, že lidé komentují i dva měsíce staré příspěvky, to se na jiných sítích neděje,“ dodal.

Mezi vědci a výzkumnými institucemi je velmi oblíbený Twitter, především v zahraničí. „Český Twitter je oproti světu stále poměrně ,malý´, ale jsou tam zajímaví vědci a především novináři, kteří neustále hledají náměty, tipy... Ale i v Česku tato sociální síť roste a pro výzkumné skupiny či jejich budoucí plány jej mohu jen doporučit,“ komentoval vědecký novinář Martin Rychlík. Twitter je zpravodajské médium založené na sdílení krátkých zpráv a aktuálního dění. Často se tam diskutuje a vyjadřují názory a komentáře. Vědci s oblibou sdílí své vlastní úspěchy nebo komentují a upozorňují na výsledky kolegů. V oblibě jsou i tzv. vlákna – kdy vědci v rámci několika navazujících zpráv vysvětlují a popularizují nějaké konkrétní vědecké téma.

Během workshopu znovu a znovu zaznívalo, že je důležité vybrat si síť nejen podle obsahu a cílové skupiny, ale také podle časových možností a podle toho, které sociální sítě vás baví. „Pokud s nějakou sítí teprve začínáte, předem si dobře rozmyslete koncept, cíle i očekávání – měnit rozjetý vlak je vždy těžší. A myslete na kvalitu, méně je více,“ na závěr shrnul Tomáš Kodydek a Barbora Holienčinová varovala: „Udržte si odstup. Nastavte si předem, kolik času a energie sociálním sítím chcete dát! Pokud nebudete mít hranice, lehce vás vtáhnou a pohltí, jsou návykové!“

Autorka: Pavla Hubálková

Zdroj: www.vedavyzkum.cz

Zpět na přehled novinek

Získejte praktického průvodce zdarma

ZAREGISTRUJTE SE

Ozvěte se a ptejte se nás


Odesláním souhlasím se zpracováním mých osobních údajů společností Medicomp s.r.o. v souladu s Nařízením EU o ochraně osobních údajů.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

1996+

zapojených uchazečů

1792+

zaměstnavatelů

2282+

vědeckých pozic

15+

let zkušeností

TOPlist