České školy se nejlépe vedou v kategoii „mezinárodní orientace.“ Slabší to je v oblasti transferu znalostí a technologií, tedy spolupráce s praxí.
U-Multirank potvrdil podobnou informaci jako Leidenský žebříček. Avšak letos se toto hodnocení zaměřilo na to, jak se univerzity vypořádávají s problémy se sociální nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a s počtem nedostatečně zastoupených skupin studentů. A ejhle, žádná novinky, studenti českých VŠ ve výrazně větší míře ukončují své studium předčasně. Za nás si dovolujeme říci, že v tomto kritériu určitě sehrál větší roli covid.
Podle organizátorů žebříčku mezi školami existují velké rozdíly v tom, jaké je v nich zastoupení například studentů s neakademickým rodinným zázemím. Ty nazývají jako „studenty první generace”. Ty podle výsledků přitahují více mladší univerzity se silným zaměřením na pregraduální vzdělávání než tradiční výzkumné univerzity.
Některé univerzity, které vynikají v aplikovaných vědách, mají více než 80 % těchto studentů. První generace pak nejčastěji studuje obory sociální práce (65 %), ošetřovatelství (49 %), chemie (45 %) a matematika (43 %). Naopak nejméně zástupců mají ve zdravotních oborech: lékařství, stomatologie a farmacie. Mezi země s nejvyšším podílem studentů první generace patří Portugalsko (62 %) a Itálie (62 %).
Velké rozdíly existují i mezi národními systémy: země se značným nárůstem počtu studentů v posledních desetiletích vykazují vyšší počty nedostatečně zastoupených skupin (etnické menšiny, studenti se zdravotním postižením apod.) než jiné země. Sociální nerovnost v přístupu k vysokoškolskému vzdělání zůstává výzvou a po dlouhou dobu je hlavním tématem agendy vzdělávací politiky mnoha zemí, včetně Evropské unie
Nejnovější žebříček také zjistil, že univerzity jsou aktivní v oslovování studentů s neakademickým rodinným zázemím prostřednictvím „terénních programů“. Informace o těchto programech poskytlo U-Multiranku 530 vysokoškolských institucí po celém světě. Nejběžnějšími terénními programy pro nedostatečně zastoupené skupiny jsou: cílené poradenství (uvedlo 70 % institucí), spolupráce se středními školami (63 %), speciální mediální a náborové kampaně (53 %) a partnerství s místními a regionálními komunitami ( 50 %).
Celkové pořadí v žebříčku lze sestavovat dle nejrůznějších indikátorů v pěti hlavních kategoriích: výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení, které se hodnotí písmeny A až E. Ty pak mají další samostatné subkategorie. Můžete třídit i dále, podle oborů, zemí, velikosti, stáří apod.
A jak si stojí Česko?
Z vybraných pěti kategorií nejlépe vychází mezinárodní orientace.
Více než polovina (61 %) institucí bylo v této oblasti hodnoceno nadprůměrně (tedy „A“ nebo „B“) a pouze 17 % podprůměrně („D“ a „E“). Tato kategorii zahrnuje ukazatele jako počet cizojazyčných studijních programů, množství studentských výjezdů, počet mezinárodních pracovníků či společných publikací se zahraničními institucemi. Podle údajů multiranku je v ČR asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy asi jedna desetina a jejich zájem o české vysoké školy nadále roste. Velkou část z nich ale tvoří studenti ze Slovenska. Poměrně dobře si na univerzitách vede i výzkum (48 % českých institucí bylo hodnoceno nadprůměrně). Naopak nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, v němž bylo 63 % institucí hodnoceno podprůměrnou známkou a jen 22 % nadprůměrnou. Jedná se o viditelné zhoršení oproti předchozím rokům. V této kategorii se hodnotí indikátory, jako jsou společné publikace s partnery z průmyslu, příjem ze soukromého sektoru, množství spin-off firem nebo počet patentů a další. Obdobné jsou i výsledky v oblasti regionálního zapojení, kde byla nadprůměrnou známkou ohodnocena jen pětina českých institucí. Zde se hodnotí témata, jako je množství absolventů, kteří dále působí v regionu, počet studentských stážích v regionu, příjem z místních zdrojů, nebo publikace s regionálními partnery.
Pravda je, že u řady českých škol chybí dostatečné množství dat. Takže spíš berte žebříček jako charakteristiku směrování školy v celé její činnosti.
Nás zajímá spolupráce s praxí, takže pár dat k tomuto:
- ČVUT má nejvíce podaných patentů na 1000 studujících
- UK má hodně publikací ze spolupráce s průmyslovým sektorem, v mezinárodní spolupráci a regionech
- VŠCHT je úspěšná v mobilitě studentů, stejně jako Masaryčka. Zde však nejvíce studentů odchází během bakalářského a magisterského studia. Naopak na UTB ve Zlíně nejvíce studentů dokončí magistra v řádném termínu. Nejméně bakalářů má pro změnu MENDELU
V žebříčku najdete také ČZU, Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích, která získala nejlepší známku v kategorii citovanosti. Českou účast v žebříčku uzavírají tři soukromé vysoké školy: Anglo-American University, NEWTON University a Unicorn University.
Autoři žebříčku: Nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE). Podílí se na něm ale i Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente a Centre for Science and Technology Studies (CWTS), které publikuje již zmíněný Leiden Ranking. Jeho ambicí je poskytnout data potenciálním studentům pro informované rozhodování o místě nebo předmětu svého budoucího studia a institucím pro vyhodnocení jejich silných a slabých stránek a příležitostí pro zlepšení. Šetření je účastní jak instituce, tak studenti (letos jich bylo 62 000). Žebříček srovnává 2 202 institucí z celého světa z 96 zemí. Z Česka bylo zahrnuto 14 škol.
Podrobné výsledky českých škol
(Zpracováno podle vedavyzkum.cz a U-Multirank.)
