Výsledky šetření mezi stávajícími studenty PřF UK, napříč ročníky

Počet oslovených: nebyl regulován, dotazník byl k dispozici na webu v době zápisu

Počet respondentů započtených do výsledků v době ukončení šetření (31.10.2005): 519

Legenda:

Čísla jsou poměrná, stanovená dle počtu odpovědí, neboť ne vždy respondent odpověděl na všechny dotazy.

1. Co vedlo stávající studenty ke studiu na PřF UK v Praze?

Prioritou pro rozhodování o studiu na PřF UK byl jednoznačně charakter studijního oboru (a to ve všech sekcích)

Následovalo renomé univerzity, poté vědecká kariéra. Renomé fakulty bylo nejméně důležité.

U studentů geologie a OŽP nikdo z dotázaných aspekt renomé fakulty nevyužil - nepřikládají význam studované fakultě, ale oboru či univerzitě, fakulta má z jejich pohledu malou prestiž.

Komentáře k tématu (citace respondentů):

• Očekával jsem konkrétního společenského prostředí, které mi nejvíce vyhovuje.
• Studium na PřF bude pohodovější a méně stresující než např. na lékařské fakultě, kde by se muselo hodně memorovat
• Mám tu kamarády, co už to studují.
• Znalost a užší vztahy s lidmi odsud
• Dlohodobý vztah a zájem o biologii.
• Škola nejblíže mého bydliště
• Biologie není na Slovensku velmi perspektívní a studují ji studenti, kteří se jinam nedostali. To snižuje kvalitu oboru na Slovensku. Rovněž jsem chtěla žít na koleji a osamostatnit se od rodiny.
• Budoucí učitelská kariéra.
• Studium buňky v Praze nabízí větší možnosti než v Budějovicích (jediné asi srovnatelné místo)
• Pobyt v Praze- centru dění a příležitostí
• Svým způsobem se jednalo o omyl. Prostě jsem maturovala z bio a geo a na školu, kam jsem chtěla mě nevzali.
• Nabízené navazující magisterské studium v učitelském oboru, kdy nen třeba absolvovat vyrovnávací ročník.
• Nejlepší úroveň v ČR
• Vynikal jsem v matematice a zeměpisu, které byly součástí přijímací zkoušky.
• Studuji geografii a kartografii. Tento obor se dá v ČR studovat jen na pár místech, Praha je pro mě nejblíže a přijímačky nedělali velký problém.
• Obor jsem si zvolila po dni otevřených dveří. Nadch mě.
• Svou oli hrála i část příbuzných v Praze, dnes bych dal asi přednost bližší Olomouci, studia v Praze však nelituju.
• Nejen charakter oboru, ale hlavně to, že na gymplu mi nejlépe šly předměty matematika a zeměpis, tak jsem si vyhledala obory, na které se dělají z těchto předmětů přijímací zkoušky, jelikož byla největší šance, že právě v nich uspěju!
• A především to, že to bylo z Prahy. Univerzita někdy své renomé přeceňuje, s odstupem doby vidím, že můj obor bylo lepší studovat jinde.

2. Má PřF UK usilovat o kontakt s praxí?

Naprostá většina respondentů - napříč fakultami souhlasi s tím, aby PřF nabízela kontakt s praxí v komerční sféře.

Za touto odpovědí si stojí zejména geologové a studenti OŽP.

3. Pokud by měla být fakulta úžeji sepjatá s komerční sférou, který typ "praxe" by byl optimální?

Nejžádanější by pro studenty byla odborná stáž, poté exkurze a praktikum, nejméně zajímavý byl pro studenty workshop.

Komentáře k tématu (citace respondentů ):

• Jakýkoliv kontakt s daným (odborným) prostředím.
• Cokoli do praxe je užitečné.
• Zaškrtávám vše, protože si myslím, že je praxe důležitá jakoukoli formou.
• Ve většině kurzů a praktik se nedozvíte moc využitelných informací.
• Neboť většina z nás neskončí ve fakultní laboratoři, ale právě v komerce či průmyslové sféře. A rozhodně nikomu neškodí rozšířit si obzor. Spousta projektů je navíc nesmírně zajímavých a užitečných. Také vás to může ve studiu nasměrovat…
• V mém případě více praxí, několik týdnů na konci studia považuji za naprosto nedostatečné.
• Lepší vyhledávání práce, popřípadě možnost srovnání.
• Uvítal bych inspiraci některými zahraničními univerzitami: vysílání studentů do zahraničí ve větším měřítku ( i když tady bude asi problém finanční, chápu, že univerzita nemůže zaplatit všem studentům alespoň 1 měsíční stáž v zahraničí). Dobré by bylo zavést tzv. "tutoriál".
• Myslím, že uplatění studnetů PřF není pouze na poli vědeckém, ale i v komerční sféře. Na takovou kariéru nejsou nijak připravováni.
• Myslím, že je důležité, aby studenti měli už v průběhu studia možnost podívat se, jak to vypapdá v praxi. Praxe bývá zajímavější než teorie a je to určitě dobrá motivace pro další studium.
• Praxe se v dnešní době cení stejně jako titul, kterého student dosáhne. Bohužel student (zejména bakalářského studia) si těžko sám najde praxi, pokud se k tomu PřF UK staví nevstřícně a s nezájmem.
• Kontakt s lidmi z praxe, což může, ale ne vždy zahrnuje exkurze.
• Všechno se nedá nastudovat ze skript. Chybí obecná představa o každodenní praxi zaměstnanců určitého oboru. Umožnilo by to lepší propojení teoretických znalostí s praxí.
• Výměna zkušeností se zahraničím, třeba i ve vzdělávacích oborech.
• Jakákoliv možnost praxe je dobrá zkušenost.
• Pro studenty bez vize vědecké kariéry je to nezbytné, pro budoucí vědce přínosné.
• Aplikace studentských prací pro granty jejich vyučujících, ne jen do skartovačky, nebo na kontrolu citací a grafů! Pochopitelně bez finanční motivace studentů do 3. ročníku (kvůli nadostatku zkušeností).
• Týden kontaktu s praxí nahradí půl roku studia, možná i více.

4. Měla by se škola "starat" o své absolventy i po ukončení studia?

Téměř 70% respondentů se domnívá, že by škola měla zůstat se svými absolventy v kontaktu, třetina respondentů má názor opačný.

Nejvíce kladných odpovědí bylo mezi geology a didaktiky, nejvíce nevyjasněný názor měli studenti OŽP.

Komentáře podporující kontakt školy a absolventů:

• Myslim, že by tak škola mohla získávat nové informace od absolventů, kteří by svoje vědomosti reprezentovali např. v zahraničí a seznamovali se tak s novými postupy a metodami ve vědeckém výzkumu
• Oboustranně výhodná spolupráce- absolventi jsou dobrým zdrojem zkušeností pro "nováčky" a navíc z nich může škola získat zpětnou vazbu ke kvalitě učiva; škola může noupak absolventy podporovat ve výzkumu a další práci v oboru.
• Protože vystudovaní by škole měli pomáhat přinášet peníze z grantů, rozvíjet na univerzitě vědu, aby nekostnatěla.
• Zcela nepochybně i pro fakultu by mělo být důležité vědet, jak se její studenti uplatnili v oboru a jakých výsledků dosáhli. A v neposlední řadě jak jsou za roky studia honorováni.
• Aby mohla sledovat, jak se absolventům daří v praxi (jak je připravila) a případně podle toho upravit učebné plány.
• Bylo by to výhodné pro obě strany-absolvent by mohl mít fakultu nadále jako svou podporu, fakulta by dostávala např. informace na co se při výuce více zaměřit, co vynechat…
• předávání zkušeností a informací
• Absolventi mohou být podporou univerzity, jak morální, tak finanční- mohlo by se tak vytvořit mezi studenty cítění "alma mater" a pomáhali věhlasu univerzity a oboru.
• Je v zájmu každého oboru, aby bylo postaráno o budoucnost. Ustrnutí hrozí vždy. Čím více podnětů je, tím je větší šance vývoje.
• Nemusí se o ně přímo starat, postačila by výměna názorů a novinek z příslušných oborů.

Komentáře popírající kontakt školy a absolventů:

• Absolventů je tak velké množství, že by škola musela na udržení kontaktu s nimi, či starání se o ně vynaložit nemalé finanční prostředky
• Kdyby se škola měla starat o absolventy, nezvládala by to. Post práce je učit ty, co potřebují.
• Škola je jedna věc a zaměstnanecká kariéra věc druhá. Pouze z důvodů vědecké spolupráce bych postudijní spolupráci uvítal.
• Myslím, že to není reálné, a pokud dobře připraví studenta na zaměstnání, tak to není ani potřeba.
• Myslím si, že všichni studenti, kteří budou chtít udržet kontakt s fakultou, si cestu najdou…
• Student ukončí studium a měl by se dále o sebe postarat sám. Možný by ale mohl být prodloužený přístup do knihovny.
• Myslím, že v rámci studia vyšších ročníků už by si měl každý hledat zaměstnání a po dokončení studia by měl být každý schopen si najít práci sám , ale zatím navylučuji možnost zůstat déle v kontaktu se školou.
• V kontaktu by s nimi zůstat mohla (pokud by byl zájem, myslím, že v některých případech to funguje), ale měli by být připraveni natolik, aby se o ně už starat nemusela.

5. Měla by škola podpořit vedení diplomových prací mimo akademickou půdu?

Dvacet procent dotázaných neznalo na tuto otázku odpověď. Avšak šedesát procent studentů považuje tento krok za prospěšný.

Komentáře k tématu (citace respondentů):

• Studenti by se mohli seznámit s prostředím jejich budoucího působení, navázat cenné kontakty, získat informace o tom, jak to tam chodí.
• O studentech se tímto způsobem dozvědí i výzkumné ústavy, kde by absolvent mohl poté pracovat
• V ústavech se studenti setkají s reálnou situací ve vědě. Nutná je však ochota ze strany ústavu (finanční ohodnocení,…).
• Je zde samozřejmě více příležitostí. Student nemusí být vždy spokojen s tím, co mu nabízí akademická půda.
• Některé firmy zabývající se tím, nad čím student pracuje, můžou více pomoci než akademická půda.
• Proč by člověk nemohl vypracovat diplomovou práci tak, aby k něčemu byla třeba v rámci nějakého výzkumu…přijde mi to vcelku smysluplné.
• Dává to studentovi možnost poznat, jak to funguje na jiných pracovištích a tím pomoci rozšířit si znalosti ve svém oboru.
• Proč by měla!!!Když na akademické půdě to nelze!!!
• Pokud se akademickou půdou myslí pouze fakulta či univerzita, tak rozhodně ano. Pokud je akademickou půdou myšlena odborná sféra v širším slova smyslu, tak by práce měli být směřovány a kontrolovány prostřednictvím mateřské fakulty.
• Víc se toho určitě člověk naučí praxí, škola, ať je jakkoli dobrá, je to pořád škola. Dobré je i uvědomění si, kolik se toho musíme naučit i mimo školu pokude chceme být dobrými vědci. To, že absolvujeme vysokou školu ještě neznamená, že jsme připraveni na všechno. A neposlednou roli hraje roli i uplatnění v budoucím životě, tj. vytvářet si kontakty nebo již od začátku diplomky pracovat na něčem, na čem můžeme pracovat i po škole.
• Podpořilo by to schopnosti studentů v budoucnu obstát v zaměstnání jiném, než vědecky orientovaném.
• Lepší úroveň výzkumu, lepší vybavení laboratoří
• Protože na vedení diplomových prací pouze na akademické půdě evidentně sama nestačí.
• Myslím si, že diplomová práce vykonávaná mimo univerzitní laboratoře studenta naučí mnohem více o "běžné" vědě.
• Čím viac pracovísk člověk uvidí, tým je rozhľadenejší a može priniesť nové nápady spať na akademickú podu.
• Na některých oborech není dostatek kvalitních lektorů, kteří mohou poskytnout vedení diplomových nebo seminárních prací. Studenti nemají na výběr a kantoři jsou přetížení.
• Myslím si, že nadoporučovat studentům vypracovávat své práce mimo akademickou půdu je omezující a může bránit jejich případnému širšímu rozhledu a ochudit je o jistě cenné zkušenosti!
• Vedení mimo akademiickou půdu pomůže studentům se zapojením do praxe. Mají tím možnost získat zkušenosti a kontakty na institucích vhodných k budoucí práci.
• Studenti by se nemuseli omezovat pouze na grantové a jiné projekty UK, měli by více možností…
• Ano určitě, pokud to téma práce vyžaduje- např. rozvojová pomoc, celkově problematika rozvojových zemí, problematika neziskových organizací..).

6. Měly by být do osnov zařazeny i předměty z oblastí mimo hlavní studijní obor?

Každý pátý dotázaný NECHCE mít v rámci osnov předměty i z jiných oblastí.

7. Po jakých předmětech mimo hlavní studijní obor je největší poptávka?

Studenti mají největší zájem o prezentační a mediální techniky, vedení projektů, dále ekonomické minimum a manažerské minimum. Nejmenší zájem byl o legislativu a personalistiku.

Meziooborové srovnání viz graf.

8. Měla by škola aktivně spolupracovat na vyhledávání míst pro uplatnění svých studentů?

7 studentů z 10 se domnívá, že by škola měla aktivně vyhledávat místa pro své absolventy.

Mezi odpůrci této myšlenky převažovali studenti geografie a OŽP.

9. V jaké oblasti by studenti chtěli najít uplatnění po ukončení studia?

O výzkum a vývoj v Akademii věd měli největší zájem studenti biologie a chemie (38, resp. 24%). Naopak nejméně zaujal studenty OŽP. Atraktivní byl rovněž výzkum a vývoj v průmyslu, a z hlediska didaktiků dle očekávání výuka a vzdělávání. Za úvahu studentům rovněž stojí vlastní podnikání či zdravotnictví.

Průmysl a výroba zaujaly významně pouze dvě skupiny studentů - geogogii a OŽP - 33, resp. 25 % hlasů. Administrativa, bankovnictví a management mohou být zajímavé pouze pro studenty geografie (17 % dotázaných).

Informační technologie získaly pozornost studentů geografie a didaktiky, nicméně byl nižší než 10 %. Lidské zdroje - opět zaujal studenty geografie. Management a marketing je poměrně málo zajímavý pro všechny studenty katedry biologie.