Výsledky dotazníku zaslaného absolventům z let 2001 - 2004

Osloveno 1268 osob, návratnost 26 %

Legenda:

Čísla jsou poměrná, stanovená dle počtu odpovědí, neboť ne vždy respondent odpověděl na všechny dotazy.

1. Jak dlouho hledá absolvent práci po ukončení studia?

Nejvíce absolventů nalezlo práci do tří měsíců po ukončení studia, nejdéle však absolventi geologie a didaktiky.

Avšak je třeba podotknout, že svou roli v uváděné délce hledání zaměstnání mohlo sehrát období letních prázdnin (jarní státnice), na což nebyl v rámci šetření brán zřetel.

2. Nalezl absolvent práci podle svých představ?

Na otázku odpovědělo velmi málo respondentů. Přesto se porovnáním mezi obory ukázalo, že práci nejvíce odpovídající představám nalezli zejména absolventi biologie a didaktiky, horší to bylo s OŽP.

S tímto výstupem souvisí následující bod - lze předpokládat, že právě biologové a didaktici našli práci v oboru, kde mohli aplikovat své znalosti, avšak u ostatních sehrál roli při hledání práce kompromis, případně zcela odchod mimo vystudovaný obor.

3. Využití odborného vzdělání

S využítím studijních znalostí jsou nejvíce spokojeni absolventi biologie a didaktiky.

Částečně spokojení byli geografové a geologové. Naopak nejméně spokojení s využitím znalostí byli absolventi OŽP. Avšak tento údaj není možné brát jako absolutní, protože právě jich odpovídalo na otázku nejméně. Proč se odpovědi vyhnuli, o tom je možné jen spekulovat.

Komentáře k tématu, vybrané z archů respondentů:

• Nepracuji v oboru, avšak stále takovou práci hledám.
• V oboru jsem práci hledal, avšak nabídek je málo, navíc s nízkým ohodnocením.
• Našel jsem proto práci mimo obor a jsem spokojený.
• Pracuji plně v oboru, avšak je těžké skloubit teorii a praxi.
• Teorie není vždy použitelná, chybí nám více praktických schopností - na škole tomu nebylo věnováno moc pozornosti.
• Chybí nám vědomosti z ekonomiky, práva a máme omezenou znalost práce s PC.
• Nemáme možnost využít všech znalostí, I když jsem v oboru - a tak jako každý doplňuji.
• Některé pedagogické metody z přednášek nelze uplatnit (laboratorní cvičení).
• Praxe je spíše o legislativě, práci se zákazníkem, spíš než o věděckém pojednání, chyběly mi praktické dovednosti.
• Rozsah vysokoškolské chemie je příliš odborný - využití minimální.

4. Je pro studenta důležité být v kontaktu s praxí už během studia?

Všichni absolventi považují kontakt s praxí v průběhu studia za důležitý - nejvíce souhlasili absolventi didaktiky - více než 90 %, nejméně 77 % absolventi biologie.

Jako typ praxe byly nejčastěji zmiňovány stáže.

Komentáře respondentů k tématu (citace z archů), vyjadřující jejich potřeby:

• Kontakt s praxí - je jedna z nějdůležitějších věcí při studiu.
• Dobrá by byla výrobní praxe jeden až dva měsíce.
• Praxe ve vyšších ročnících formou brigád!
• Praxe na konkrétním projektu.
• Více času na praxích během studia, I laboratorní práce.
• Měsíční stáž v týmu odborných pracovníků.
• Zařazení praxe protahováno, samotná délka praxe nedostatečná, praxe by měla být od prvního ročníku.
• Komplexní systém spočívá v tradiční praxi, praxe a studium mají k sobě daleko.
• Povinná praxe v oboru při studiu, nabídka zaměstnavatelů se zájmem o stážisty.
• Chybí brigady, praxe - kontakt s institucemi v oboru.
• Více spolupráce na vyzkumnych projektech, vyuka a skoleni studentu Bc či Mgr.
• Zajištění praxe přímo od školy, účast na projektu v AV, více tvůrčí práce, je to lepší, ne nezbytné.
• Chybí několikadenní stáže v jednotlivých laboratořích zabývajících se metodikami a projekty.
• Možnost studijních stáži v prěběhu studia na odborných pracovištích a ve specializovaných soukromých firmách.
• Letní praxe v instituci z oboru.
• Krátkodobé stáže v průmyslu.
• Několika měsíční stáže v ČR nebo v zahraničí.

5. Přáli by si studeni něco změnit na výuce?

Přestože na otázku téměř dvě třetiny respondentů neodpověděli, tak třetina se vyslovila pro více praxe (nejvíce OŽP), dále studenti požadují zlepšení jazykové výuky, workshopy a stáže.

6. Přehled nástupních platových kategorií

Výsledek tohoto průzkumu je přístupný pouze po registraci (Registrace).

7. Přehled aspektů rozhodujících pro výběr zaměstnání

Pro čerstvé absolventy fakulty je při výběru zaměstnání nejdůležitější pracovní náplň zvoleného povolání.

Následuje možnost dalšího rozvoje (jsou tím míněny další vzdělávací kurzy etc.), poté stabilní společnost a návaznost na studium. Atraktivita zaměstnání nehraje významnou roli, stejně jako platové podmínky. Na posledním místě láká absolventy možnost práce v zahraničí.

8. Nejatraktivnější region pro práci

Touto otázkou jsme sledovali, zda jsou absolventi teoreticky opustit Prahu a pokud byse naskytla pracovní příležitost v jiném regionu, tak za ní odejít. Výsledky poukazují na jasný současný trend - pro mladé lidi, vysokoškoláky, jsou nejatraktivnější Střední Čechy a metropole.

Bez zajímavosti není ani Moravskoslezský kraj, Plzeňský či Českobudějovický kraj a Vysočina.